LETECKÁ BITVA O ANGLII
Bitva o britské ostrovy patří bezpochyby mezi osudové bitvy z hlediska pozdějšího vývoje války.
Počátky 2.světové války
1. září 1939 napadly německé tanky a bombardéry Polsko, a začala nejkrvavější válka lidských dějin. Zasáhla téměř celou zeměkouli a bojovalo se na souši, na moři i ve vzduchu. Válka vznikla v důsledku toho, že se v Německu dostala k moci nacistická Národně socialistická německá dělnická strana v čele s Adolfem Hitlerem. Za první rok války se Německu podařilo za pomoci Itálie obsadit většinu evropských zemí, jen Británii se jim okupovat nepodařilo.
V dubnu 1940 vtrhly německé jednotky do Dánska a Norska a v květnu napadly Belgii, Nizozemsko a Francii. Britská vojska, vyslaná do Francie, byla po německém útoku nucena ustoupit k Dunkerque, odkud byla postupně evakuována společně s francouzskými jednotkami do Velké Británie. Od 29.května do 4.června 1940 britské námořnictvo evakuovalo z pláží Dunkerque do Anglie přes 335 000 britských a spojeneckých vojáků.
Velká Británie sama o sobě nepředstavovala pro vítězící třetí říši, která již ovládla velkou část Evropy, vážnou hrozbu. Ale Hitler měl nakonec jiné plány. Plánoval invazi do Británie.
V roce 1941 Hitler napadl Sovětský svaz, ale Sověti se udatně bránili. Dalším spojencem tzv. Osy se stalo Japonsko v Tichomoří, kde Japonci zaútočili na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji. Tím pádem se také změnila situace a Spojené státy vstoupily do války a připojily se k Británii a Sovětskému svazu.
Bitva o Anglii
Z klasického pohledu byla bitva o Británii netradiční a pravděpodobně se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bitev v dějinách Anglie, důležitější než Agincourt, Trafalgar, Waterloo a prakticky všechny bitvy, počínaje bitvou se španělskou armádou.
Tato bitva má však své zvláštnosti. Nedá se přesně určit, kdy bitva začala, a už vůbec ne, kdy vlastně skončila. Nemůžeme ani přesně stanovit chvíli, kdy bylo dosaženo vítězství. Ani jeden z bojů nebyl vlastně rozhodující. Nedá se ani říct, že Britové bitvu vyhráli, ale spíš, že zabránili Němcům ve vítězství.
Přesto se v různých publikacích a příručkách uvádí za stěžejní období bitvy období v rozmezí 13.8. – 31.10.1940.
A samozřejmě nemůžeme vědět, co by se stalo, kdyby Němci tuto leteckou bitvu vyhráli. Podařilo by se jim bezpečně přepravit přes kanál La-Manche vojsko a tankové divize?
Nesmíme zapomenout, že Anglie měla převahu na moři. Dále je nutné si uvědomit jedinečnost této bitvy, protože to byla první letecká bitva v historii lidstva. Předtím se nikdy nic podobného neodehrálo.
Vítězný velitel předvídal a připravil tuto bitvu s takovou dovedností a rozhledem, který se blíží genialitě. Tím mužem byl sir Hugh Dowding. Zatímco v 30. letech začala výroba stíhaček Spitfire a Hurricane, vznikala nová, stejně důležitá zbraň - radar. Ta se Britům v bitvě o Británii ukázala jako rozhodující. Zároveň dopomohlo Britům k vítězství i znalost německého kódu ENIGMA. Při Hitlerově tažení do Francie přišlo Britské královské letectvo (RAF) o čtvrtinu stíhaček. Situace byla v té chvíli pro Brity vážná.
Operace „Mořský lev“
Kdyby Německo bylo schopné zaútočit na Británii v červnu, když byly Britské pozemní síly zmatené a stíhací velitelství bylo na dně svých sil, Hitler by válku nad Anglií zřejmě vyhrál. Němci, ale neměli v té době žádný plán nebo koncepci pro válku s Anglií, neboť nepředpokládali tak rychlý pád Francie. Avšak pád francouzské armády přišel podstatně dříve, než očekávali, a znamenal pro Němce velkou euforii. Nacisté proto nevěnovali dostatečně velkou pozornost tomu, co bude následovat. Měsíc se čekalo, zda Velká Británie příjme mír podaný Německem prostřednictvím Švédska, a mezitím se také Vůdce vydal na inspekci po dobytích územích. Hitler zpočátku nechtěl srazit Anglii na kolena, chtěl ji jen přinutit k vyjednání a uzavření míru, ale místo toho britské ostrovy vzdorovaly. Němci proto vyčkali asi měsíc, než zahájili své vzdušné útoky proti Británii a další měsíc, než začali svůj hlavní útok. To bylo pro Británii moc důležité a v jistém slova smyslu rozhodující období.
Hitler rozhodl, že pozemní invaze do Británie se provede po zajištění totální převahy Luftwaffe (německé válečné letectvo) nad RAF. Avšak bylo stanoveno, že příprava na vylodění a invazi do Británie musí být dokončena do poloviny srpna, neboť v říjnu a v dalších měsících již nejsou na moři vhodné podmínky pro vylodění.
Plánovaná invaze nesla krycí název "Mořský lev". Na základě výpočtů velení Wehrmachtu tvrdilo, že podaří-li se mu přes kanál převést tankové divize a následovně je vylodit na britském území, může zaručit dobytí Anglie. Námořní síly Německa, hlavně ponorky, se též zapojily do bitvy o Británii na podporu celé akce. Avšak v té době měli Němci k dispozici asi pouze 60 ponorek místo 300, které by podle Donitze postačovaly ve vítězství na moři. Osud celé operace tak ležel hlavně na ramenou říšského maršála, vrchního velitele Luftwaffe, Hermanna Göringa.
Historicky se rozlišují asi 4 etapy útoků německých jednotek proti Anglii. V první etapě útočilo německé letectvo na konvoje, přístavy, továrny, města a letiště v jižní Anglii, pak se soustředilo na napadání letišť ve větší hloubce britské obrany s cílem vybudovat vzdušnou nadvládu, ve třetí etapě byl cílem německých útoků Londýn a ve čtvrté etapě přešlo nacistické letectvo k nočním útokům, kdy německé bombardéry shazovaly pumy na další britská města hlouběji ve vnitru Anglie, ale pak nálety postupně slábly. Byla to bitva probíhající mezi německým letectvem (Luftwaffe) a britským letectvem (RAF). Bombardování pozemních cílů přivodilo příchod vážné britské krize.
V této „bleskové válce“ padlo za oběť skoro 40 000 lidí, většinou civilního obyvatelstva. Britové museli začít opouštět zničená či vážně poškozená letiště. Přitom ovšem pokračovaly nadále vzdušné souboje a bitvy.
Bitva o Anglii skončila neúspěchem Luftwaffe, která ztratila celkem 1733 letadel oproti 733 britským letadlům.
Bod obratu - Hitlerova pomsta
A pak v této jasné situaci udělaly jedné noci německé bombardéry chybu, která se stala osudnou. Skupina bombardérů Henkel si ve tmě spletla cíl a místo bombardování továren v Rochesteru a Thameshavenu upustila několik bomb na Londýn. RAF zaútočila na oplátku následujícího dne na Churchillův rozkaz na Berlín. Škody způsobené nepřátelským bombardováním Berlína sice nebyly velké, ale Hitler zuřil a jeho vztek způsobil změnu taktiky, která vzala zřejmě Němcům v letecké bitvě jasné vítězství.
Velení Luftwaffe Hitlerovu tlaku nějaký čas ještě dokázalo vzdorovat a i nadále se soustřeďovalo pouze na bombardování letišť a jiných vojenských cílů. Britové už nasazovali do Bitvy poslední zálohy. 222 letka RAF byla rozdrcena po 35 minutách uvedení do boje. A tak se stalo, že na počátku října byli rozdrceny i záložní letky - Anglie byla na pokraji porážky. Ztráty RAF poprvé od začátku letecké války o Anglii výrazně překročily ztráty Luftwaffe. Podle nejoptimističtějších předpokladů mělo RAF přežít jen následující 2 týdny. Nikdy předtím od roku 1066 nebyla Anglie tak blízko porážce. V té nejtěžší chvíli - 7.9. roku 1940 přišla pro Anglii záchrana. Na Hitlerův rozkaz Göring odvolal Luftwaffe z bombardování veškerých vojenských cílů a novým cílem se stal Londýn. Tak začalo dlouhé utrpení tohoto města - hromadné bombardovací nálety.
Začátek utrpení Londýna, ale znamenal konec kolapsu RAF na poslední chvíli. Britům se podařilo během krátké doby obnovit poničená letiště, vyrobit nové stroje a sehnat nové piloty (většinou dobrovolníky z ČSR, Polska, USA) a samozřejmě zahájili nový velký výcvik pilotů RAF.
Hitler se přesto domníval, že Britské letectvo je již dostatečně zdecimované a určil datum invaze do Británie na 17. září. Předtím byla naplánovaná rozhodující letecká bitva, Göring měl udeřit 15. září. Britům se ale podařilo rozluštit tajnou zprávu a zjistili, kdy operace začne. RAF, které se během přesměrování cílů na Londýn stačilo obnovit do bojeschopného stavu, mělo v bitvě jasně navrch a frustrovaný Hitler musel přerušit poslední přípravy na vylodění a odložit vylodění na neurčito. To byla vlastně chvíle osvobození Anglie. Útoky Luftwaffe začaly v následujících dnech slábnout a Anglie byla zachráněna, neboť věděla, že pokud se invaze neuskuteční do konce září, nemusí se již německého vylodění obávat pro nepřízeň počasí na moři i na nebi a příchod zimy v následujících měsících. Německé letecké útoky tím pádem ztratily svůj hlavní význam. Luftwaffe sice mohla nadále způsobovat Británii velké materiální škody, ale Němci ztratili mnoho letadel a jejich ztráty byli neúnosně vysoké. Na rozdíl od Britů, kteří měli též vysoké ztráty, avšak byli schopni vyrábět o několik desítek letadel měsíčně více. Navíc britští piloti byli v případě sestřelení a katapultování schopni se znovu vrátit do služby, na rozdíl od německých, kteří byli zajati většinou na britském území.
Dalším problémem, se kterým se němečtí stíhači potýkali, byl krátký dolet strojů Messerschmitt Me -109. Když se stíhací ochrana dostala nad Anglii, měla pouhých 10-15 minut na souboje s letadly RAF. Poté museli stíhači své stroje obrátit a letět zpět. Bombardéry se při zpáteční cestě často ocitaly bez jakékoli ochrany a jejich ztráty nevyhnutelně rostly. Těžký stíhací letoun Bf-110 s téměř dvojnásobným doletem zase nebyl soupeřem pro britské stroje Hurricane, Halifax a Supermarine Spitfire. V leteckých bitvách zničilo RAF 1733 německých letadel a ztratilo jich jen 915.
Hitler začal uvažovat, proč Anglie vzdoruje a nepřistoupila na mírové podmínky. Začalo být jasné, že v roce 1940 není schopno Německo Velkou Británii zrazit na kolena. Německé nálety sice pokračovaly, ale již jen sporadicky. Německo se více zaměřilo na ponorkovou válku na moři, ve které zpočátku slavilo velké úspěchy, když ztráty spojeneckých lodí šly do stovek.
Nastal rok 1941. Spojené státy již několik měsíců vydatně podporovaly Velkou Británii ve válečném úsilí. Spojenci chtěli vytvořit z britských ostrovů vojenskou baštu vzdoru proti nacismu. Za této situace Hitler uvažoval: Velká Británie není pro Německo zatím vážným soupeřem. Vypořádám-li se nejdříve s Rusy, Anglie se bude muset umoudřit. A tak toho roku 1941 začala operace Barbarossa s úkolem zničit Sovětský svaz. Hitlerovy jednotky přepadly v červnu 1941 bez vyhlášení války Sovětský svaz.
----------------------------
Literatura :
- Encyklopedie historie lidstva. Ottovo nakladatelství, Praha 2001
- Dětská ilustrovaná encyklopedie – Historie lidstva. Slovart, Bratislava 1992
- Malá československá encyklopedie A - Č. Academia, Praha 1984
----------------------------------
Autor : Martin D. 6.12.2006
